Návrat z Floridy

S Jiřím jsem se potkal na odborné konferenci, kde jsem byl jedním z přednášejících. V pauze na oběd si ke mně nenápadně přisedl a začal oklikou. Vyptával se na mé zkušenosti s různými technologiemi. Po chvíli si povzdechl, že bohužel on nebude stejně mít šanci něco takového ve firmě zavést. Pak už vyprávěl příběh:

Majitel je inteligentní vizionářský odborník s vysokou autoritou. Má mnoho aktivit a pět firem, a tak nemá moc času se věnovat jejich firmě. Přitom mají tak velký potenciál! Konkurence je malá a o jejich produkty je ohromný zájem. Už pět let po sobě prakticky zdvojnásobují obrat. Majitel do firmy jezdí na jeden den v týdnu. A to je panečku frmol. Všichni něco potřebují podepsat, schválit, zkontrolovat, pochlubit se,… Týdenní cíle, týdenní plán aktivit, týdenní rozpočty. Tento živelný „neplánovaný“ růst sebou nese své důsledky. Naprostá většina vedoucích jsou nezkušení, levní zaměstnanci s nadšením, ale nároční na řízení a organizaci.

Jiří musí plánovat minimálně na rok dopředu. Vždyť ty technologie stojí víc než deset miliónů a návratnost bude tříletá. Naštěstí si toto Majitel nechal vysvětlit a souhlasil s tvorbou ročních plánů. Jenže to kromě Jiřího ve firmě nikdo neumí a Majitel na to nemá čas. Majitel se tedy rozhodl do firmy dosadit výkonného ředitele a vybral si na to svého kamaráda.

Situace se zdála být stabilizovaná a z počátku vše běželo hladce. Nový ředitel zavedl týdenní porady a reporty, řídil souvislosti a vytvářel roční plán obratů, nákladů, investic, aktivit. Majitel na kontrolním dnu trávil čas především s ředitelem a jen občas si vyžádali účast někoho dalšího. Jiří pracoval jako nikdy před tím. Kromě běžné práce, připravoval podklady na skokové zlepšení a zvýšení výrobních a skladových kapacit. Odpustil si i rodinnou dovolenou. Majitel si naopak dovolenou dopřál. Poprvé po dlouhé době. Všichni mu ji přáli, a navíc když teď mají ředitele, tak už jim Majitel tolik nechybí. Majitel odjel na 2 měsíce na Floridu a přerušil s firmou pravidelný kontakt.

O co byl odjezd Majitele jednodušší, o to byl těžší jeho návrat. Firma přes léto rekordně zvýšila tržby a to sebou bohužel přineslo i provozní komplikace. Několik lidí muselo zrušit dovolenou a zadrhlo se i roční plánování. Majitel, když zjistil stav firmy, zuřil. Měl přece slíbený roční plán na příští rok a ten není. Navíc už teď je jasné, že investice se nepokryjí z provozního zisku a on žádné bankovní úvěry nepovolí. Nárůst obratu je sice pěkný, ale proč se museli přibírat noví zaměstnanci? To on by to vymyslel lépe. Prostě všechno špatně a ředitel dostal padáka. Novým ředitelem bude opět Majitel.

Má to vůbec řešení a co se vlastně stalo?

• Firma svým růstem utekla majiteli. Pokud ji majitel nedožene, tak ji stáhne na svoji úroveň = každá firma je tak „velká“, jak je „velký“ její majitel.
• Majitel nesdělil řediteli jasnou představu rozvoje své firmy
• Majitel nedůvěřuje dostatečně lidem ve své firmě, takže ve skutečnosti nepředal pravomoci nad rozvojem
• Majitel si s ředitelem dopředu nestanovil konkrétní čísla (obrat, náklady, marže, investice, …), která mají být splněna a kdy se budou kontrolovat.
• Majitel nestanovil hranice, co management smí a nesmí a poté je potrestal za to, že nebyli jasnovidní.

Majitel se rozhodl učit metodou pokus omyl, která se v tomto konkrétním případě docela dost prodražila. I díky Jiřímu dostal Majitel a jeho firma novou šanci.

Takovýto příběh o majiteli firmy jsme v různých obměnách slyšeli a zažili již mnohokrát a tak jsme této situaci začali říkat „Návrat z Floridy“.

*Celý příběh je pravdivý, ale odehrál se v jiné galaxii, takže veškerá podobnost s vaší firmou je čistě náhodná 🙂

Štítky:    vývoj majitele firmy    změna ve firmě